Měkká hornina (Reese, Nyman, 1978)
p-y křivka pro měkké horniny je znázorněna na obr. 1.
Obr. 1: p-y křivka měkká hornina (Reese, Nyman, 1978)
Vstupní parametry pro její stanovení jsou
d [m] – průměr piloty
z [m] – hloubka pod povrchem terénu
qu [MPa] – jednoosá pevnost horniny v tlaku
RQD [%] – index kvality horniny
E [MPa] - počáteční modul horniny
εrm – přetvoření horniny odpovídající poloviční hodnotě maximálního odporu pu
Křivka se skládá ze 3 částí:
1. Lineární část daná počátečním modulem horniny
2. parabolická část
3. konstantní část, po dosažení hodnoty mezního odporu pu
Mezní odporu horniny pu se určí jako menší z hodnot
![]()
kde redukční součinitel pevnosti horniny αr je dán vztahem
![]()
1. lineární úsek je určen přímkou
![]()
kde
![]()
Vztažná hodnota deformace yrm je dána vztahem
![]()
Parabolický úsek křivky je popsán funkcí
![]()
Je zřejmé, že funkce (6) dosahuje mezní hodnoty odporu horniny pro deformaci 16yrm.
Hraniční hodnotou křivky mezi lineární a parabolickou částí je deformace yA, která je spočtena jako průnik funkcí (3) a (6):

Pokud je hodnota yA větší než 16yrm, pak parabolická část chybí a křivka je bilineární.