Hlína (Reese, 1974)
p-y křivka používaná pro hlínu vychází z křivky pro písky bez vlivu vody i pod vodou a je znázorněna na obr. 1.
Obr. 1: p-y křivka hlína (Reese, 1974)
Vstupní parametry pro její stanovení jsou
d [m] – průměr piloty
z [m] – hloubka pod povrchem terénu
γ [kN/m3] – objemová tíha zeminy
φef – úhel vnitřního tření zeminy
cef [kPa] - soudržnost zeminy
k [MN/m3] - počáteční tuhost zeminy
J - empirický součinitel (zpravidla hodnota 0,5)
Křivka se skládá ze 4 částí:
1. Lineární část daná počáteční tuhostí zeminy
2. parabolická část
3. lineární část daná body křivky M a U
4. konstantní část, poté, co bylo dosaženo mezního odporu zeminy pu
Při stanovení průběhu křivky se nejprve stanoví body M=[ym;pm] a U=[yu;pu], které jsou určující pro její tvar.
Hodnoty ym a yu jsou pevně dané, a to ym=d/60 a yu=3d/80. pu je mezní odpor zeminy a pro výpočet pu a pm se nejprve stanoví složky tření a soudržnosti.
Složka tření pφ se najde jako menší z hodnot pφst a pφd:
![]()
![]()
kde
![]()
Složka soudržnosti pc se najde jako menší z hodnot pcs a pcd:
![]()
![]()
Hodnoty pu a pm se spočítají
![]()
kde koeficient A se stanoví podle grafu na obr. 2, přičemž jsou rozlišeny hodnoty pro statické a pro cyklické zatížení.
Obr. 2
Z takto stanovených bodů M a U se vypočte sklon 3. části křivky:
![]()
2. část křivky (parabolická) je popsána vztahem
![]()
v němž parametry C a n se určí tak, aby parabolická část plynule navazovala na 3. (lineární) úsek křivky. Ze spojitosti první derivace plyne vztah pro parametr n:
![]()
Parametr C plyne ze spojitosti křivky v bodě M:
![]()
Celkový tvar křivky je dále ovlivněn sklonem 1. lineární části křivky, který je dán počáteční tuhostí zeminy k. Na obr 3 je patrno, že 1. lineární část se může protínat s parabolou nebo s jinými částmi p-y křivky. Pokud se protíná s parabolou, pak má křivka 4 části jak je vidět na obr. 1. Pokud se protíná s lineární částí mezi body M a U, pak parabolická část chybí a křivka je složena jen ze tří lineárních částí. Pokud se první lineární část protíná s konstantní částí za bodem U, pak je p-y křivka pouze bilineární.
Obr. 3 vliv počáteční tuhosti k na celkový tvar p-y křivky
U soudržných zemin (na rozdíl od nesoudržných) se může stát, že hodnota pm podle vztahu (6) vychází vyšší než hodnota pu. Tento stav je nepřijatelný, protože pak vychází záporný sklon m podle vztahu (7) a záporná hodnota exponentu 1/n ve vztahu (8). V tom případě se uvažuje hodnota exponentu rovna 1 a parabolická část křivky se změní na lineární se směrnicí C0.
![]()
p-y křivka je pak bilineární. Do dosažení hodnoty pu se uvažuje menší z hodnot
![]()
a dále má p-y křivka konstantní hodnotu pu.