0

FIN EC

Online nápověda

Stromeček
Nastavení
Program:
Jazyk:

Zatěžovací stav

Toto dialogové okno umožňuje zadání nového zatěžovacího stavu včetně všech potřebných parametrů. Před políčkem pro zadání názvu se vypisuje identifikátor zatěžovacího stavu, který se skládá z čísla zatěžovacího stavu a jednopísmenné předpony. Předpona je určena typem zatížení:

G

  • stálé zatížení

Q

  • proměnné zatížení

A

  • mimořádné zatížení

W

  • proměnné zatížení - vítr

S

  • proměnné zatížení - sníh

První zatěžovací stav v konstrukci tak může mít identifikátor G1 za předpokladu, že tento zatěžovací stav je typu "stálé". Identifikátor Q5 znamená, že se jedná o pátý zatěžovací stav v konstrukci a je typu "proměnné". Identifikátor zatěžovacího stavu je používán při sestavování a výpisech kombinací.

Kód zatěžovacího stavu

Kód zatěžovacího stavu určuje, jaké zatížení lze v tomto zatížení zadávat. Možné jsou tyto varianty:

vlastní tíha

  • zatížení v tomto zatěžovacím stavu představuje vlastní tíhu konstrukce a je generováno automaticky programem. V jedné úloze se může vyskytovat pouze jeden zatěžovací stav s tímto kódem.

silové

  • do zatěžovacích stavů s tímto kódem lze zadávat jakékoliv silové zatížení (síly a momenty). Počet silových zatěžovacích stavů není omezen.

deformační

  • do zatěžovacích stavů s tímto kódem lze zadávat deformační zatížení způsobené poklesem podpory. Počet deformačních zatěžovacích stavů není omezen. Tento kód je dostupný pouze v programech Fin 2D a Fin 3D.

teplotní

  • do zatěžovacích stavů s tímto kódem lze zadávat teplotní zatížení. Počet těchto zatěžovacích stavů není omezen. Tento kód je dostupný pouze v programech Fin 2D a Fin 3D.

Typ zatížení

určuje charakter zatěžovacích stavů dle jejich proměnlivosti v čase. Výběr typů odpovídá klasifikaci dle čl. 4.1.1. normy EN 1990. Proměnné zatížení je doplněno o délku trvání zatížení dle tab. 2.1 normy EN 1995-1-1.

Součinitele zatížení

Umožňuje zadat dílčí součinitel zatížení γf. Tento součinitel zohledňuje možné nepříznivé odchylky hodnot zatížení od reprezentativních hodnot. Pro stálá zatížení je nutné zadat různé hodnoty pro příznivé (γf,inf) a nepříznivé (γf,sub) působení zatížení v kombinaci. Výchozí hodnoty součinitelů vychází z tabulky A1.2(B) normy EN 1990.

Kategorie

Zatřídění zatěžovacích stavů do kategorií odpovídá klasifikaci zatížení dle tabulky A1.1 normy EN 1990. Dle tohoto zatřídění jsou proměnným zatěžovacím stavům přiřazeny kombinační součinitele ψ0, ψ1 a ψ2. Kategorie „Uživatelské zadání“ umožňuje zadání vlastních hodnot součinitelů. Kategorie jsou přístupné pouze pro normy založené na Eurokódech.

Kombinační součinitele

Základní hodnoty součinitelů pro sestavování kombinací vychází z normy EN 1990 a závisí na kategorii zatěžovacího stavu. Při uživatelském zadání lze nastavit vlastní hodnoty součinitelů. Pro sestavování kombinací jsou použity následující součinitele:

ξ

  • Součinitel redukce stálých zatížení v alternativní kombinaci – tento součinitel je přiřazen všem stálým zatížením a je použit při sestavování alternativních kombinací pro mezní stav únosnosti (kombinace dle vztahu 6.10b v EN 1990)

ψ0

  • Součinitel kombinační hodnoty – součinitel pro proměnná zatížení, používá se při sestavování kombinací pro mezní stavy únosnosti i použitelnosti

ψ1

  • Součinitel časté hodnoty – součinitel pro proměnná zatížení, používá se při sestavování mimořádných kombinací a kombinací pro mezní stavy použitelnosti.

ψ2

  • Součinitel kvazistálé hodnoty – součinitel pro proměnná zatížení, používá se při sestavování mimořádných kombinací a kombinací pro mezní stavy použitelnosti.

V levém dolním rohu lze změnit číslo zatěžovacího stavu a tedy ovlivnit pořadí zatěžovacích stavů ve výpisech.

Dialogové okno "Zatěžovací stav"

Vyzkoušejte si zdarma náš software.
Stáhněte si aktuální Edici zdarma.