Metoda NAVFAC DM7 (SPT)
Toto řešení pro výpočet sednutí plošného základu na základě standardních penetračních zkoušek (SPT) vychází z metody NAVFAC DM7 a je dáno vztahem:
kde: | s | - | sednutí základu |
C | - | součinitel šířky základu | |
σ | - | napětí v základové spáře | |
Kv | - | modul reakce podloží | |
b | - | šířka základu | |
Cw | - | součinitel vlivu podzemní vody |
Vzorec vychází z imperiálních jednotek [tsf, tcf, ft] - program vše automaticky přepočítává na jednotky používané v programu.
Součinitel šířky základu C je určen následovně:
b < 20 ft -> C = 4
b > 40 ft -> C = 2
Mezilehlé hodnoty součinitele C jsou interpolovány.
Součinitel vlivu podzemní vody Cw je určen následovně:
Hladina podzemní vody se nachází v rozmezí mezi terénem a hloubkou 1,5.bef pod základovou sparou:
Hladina podzemní vody se nachází pod hloubkou 1,5*bef pod základovou sparou:
kde: | hHPV | - | hloubka hladiny podzemní vody od terénu |
d | - | hloubka základové spáry |
Modul reakce podloží Kv je odečten z následujícího grafu na základě součinitele relativní ulehlosti zeminy ID:
Graf určení modulu rekace podloží Kv (Přebráno z Navfac, 1982)
Součinitel relativní ulehlosti ID je určen následovně:
pro σzp ≤ 1,5 [ksf]:
pro σzp > 1,5 [ksf]:
kde: | N | - | neupravený počet úderů v hloubce b/2 pod základovou sparou |
σzp | - | efektivní napětí v hloubce b/2 pod základovou sparou |
Vzorec vychází z imperiálních jednotek [ksf] - program vše automaticky přepočítává na jednotky používané v programu.
Literatura:
Navfac, 1982