Klasické teorie
Výpočet konvergence výrubu a maximálního sednutí homogenního prostředí je stejný pro všechny klasické teorie. Výpočet kotliny je podle jednotlivých teorií (Peck, Fazekas, Limanov) rozdílný ve vrstevnatém prostředí.
Při výpočtu sednutí se nejprve určí radiální zatížení kruhového výrubu podle vztahu:
kde: | σz | - | geostatické napětí ve středu výrubu |
Kr | - | součinitel tlaku v klidu soudržné zeminy |
Deformace stropu ua a dna výrubu ub se počítají podle vztahů:
kde: | Z | - | hloubka středu výrubu |
r | - | poloměr výrubu | |
E | - | modul pružnosti horniny/zeminy v okolí výrubu | |
ν | - | Poissonovo číslo horniny/zeminy v okolí výrubu |
Maximální velikost sednutí terénu a délka poklesové kotliny se určí podle vztahů:
kde: | Z | - | hloubka středu výrubu |
r | - | poloměr výrubu | |
E | - | modul pružnosti horniny/zeminy v okolí výrubu | |
ν | - | Poissonovo číslo horniny/zeminy v okolí výrubu |
Při předepsané deformaci stropu tunelu se maximální pokles vypočte podle vztahu:
kde: | Z | - | hloubka středu výrubu |
r | - | poloměr výrubu | |
ua | - | deformace stropu výrubu | |
ν | - | Poissonovo číslo horniny/zeminy v okolí výrubu |